Anaglyf je jedna ze stereoskopických technik, která umožňuje uživateli prostorově vnímat obrazy, fotografie, grafy, filmy a podobná grafická díla. Tato poměrně dlouho známá metoda využívá rozložení obrazů pro levé a pravé oko na barevné složky (obvykle modrozelenou a červenou).
Pro vytvoření anaglyfu je třeba mít k dispozici dva záběry jedné scény - pohled levým okem a pohled pravým okem a odpovídající software nebo hardware. Pro vytváření anaglyphových kreseb stačí použít vhodné techniky deskriptivní geometrie.
Pro prohlížení anaglyfu je třeba použít speciální brýle s barevnými průzory - modrozeleným a červeným. Výhodou anaglyfu je jeho velké rozšíření - pokud vytvoříte 3D obrazy v anaglyfu, může je pozorovat velké množství lidí po celém světě, kteří vlastní příslušné brýle.
Existují i jiné barevné varianty anaglyfu (žluto-modrý, zeleno-červený apod.), ty však nejsou tolik rozšířené.
Historie anaglyfu
Anaglyf vynalezl roku 1853 Němec Wilhelm Rollmann v Lipsku. Nejstarší anaglyfy byly tištěny soutiskem ze dvou štočků červenou a zelenou barvou přes sebe nebo promítány projektorem se dvěma objektivy přes barevné filtry. Vhodnější azurová barva se začala používat až později. Lze se setkat i s narýsovanými obrazci, zejména v deskriptivní geometrii. Často se jedná o phantogramy, tedy obrazce nakreslené na papíře, který se pozoruje položený na vodorovné ploše pod úhlem 45°. Zobrazené předměty z papíru vystupují a "stojí" na něm.
V současnosti se k tvorbě anaglyfů využívá výpočetní technika. K dispozici je mnoho specializovaných programů. Jeden z nejlepších je StereoPhoto Maker, který je k dispozici zdarma. Všechny ukázky v tomto článku jsem vytvořil právě s ním. Kromě anaglyfu umí i všechny ostatní úkony, které jsou nutné k tvorbě stereofotografií, zejména přesné sesazení stereoskopické dvojice a všechny známé metody prohlížení.
Princip anaglyfu
Levý a pravý obraz je v anaglyfu oddělen barevně. Anaglyf je tvořen barvami, které jsou vzájemně doplňkové (jejich substraktivním smícháním vznikne černá, aditivním bílá). Takových kombinací barev existuje mnoho, ale ne všechny jsou vhodné. Dnes se nejčastěji používá kombinace červená - azurová (red - cyan), přičemž červený filtr bývá na levém oku, azurový na pravém. V minulosti se používaly také kombinace červená - zelená a červená - modrá, které ale nejsou přesně doplňkové.
Anaglyf vznikne tak, že se obrázek pro levé oko (červený filtr) převede do azurovobílé škály a obrázek pro pravé oko (azurový filtr) do červenobílé škály. Tyto dva obrázky se pak zobrazí přes sebe. V místech, kde se červená a azurová barva setká, vznikne černá barva, nebo odpovídající odstín šedé. Pozorovatel pak vidí každým okem černobílý obraz tvořený doplňkovou barvou k filtru brýlí a ze dvou dílčích obrazů si v mozku vytvoří prostorový vjem.
Barevnost anaglyfu
Původně byly anaglyfy pouze černobílé. Pokusy s barevnými fotografickými procesy sice probíhaly již od druhé poloviny 19. století, ale rozumných výsledků bylo dosaženo až ve 20. století. Masové rozšíření přišlo až ve druhé polovině 20. století, a to už byl anaglyf překonán polarizovanou projekcí.
V současné době je možné díky výpočetní technice tvořit barevné anaglyfy. Z principu, ale nelze zobrazit všechny barvy. Problémy jsou zejména s červenou barvou, která se na levém obrázku zobrazuje jako červená a na pravém jako černá. Stejný problém, ale na opačeném oku, dělá azurová barva, kterou ale v běžném životě tolik nepotkáváme. Částečným řešením je polobarevný anaglyf (half color), který problémové barvy nahrazuje odstínem šedé. Jinou možností je Dubois anaglyf (vynalezl Eric Dubois), který problémové barvy nahrazuje jinými barvami. Výsledné anaglyfy mají ve všech případech nereálné barvy. Pokud jsou na obrázku velké a výrazné plochy problémových barev, je často vhodnější udělat anaglyf černobílý.
Několik tipů k tvorbě anaglyfů
Stereoskopickou dvojici dobře sesaďte a uložte jako dvojici, ne jen anaglyf. StereoPhoto Maker umí stereoskopické dvojice zobrazovat jako anaglyf v reálném čase, takže pro prohlížení na počítači ani hotové anaglyfy nepotřebujete. To platí i pro web, viz moje galerie na těchto stránkách. Navíc, až si domů pořídíte stereoskopický monitor, nebudete muset předělávat celý svůj archiv, jen si jednou klávesou změníte zobrazení.
Pokud to jde, vyhněte se formátu JPG.
Do hotového anaglyfu už nijak nezasahujte! Pokud chcete něco změnit, vraťte se k sesazené stereoskopické dvojici, tu upravte a pak z upravené dvojice vytvořte nový anaglyf. Platí to pro všechny druhy úprav - retušování, barevné úpravy, ořez, změnu velikosti atd. StereoPhoto Maker umožňuje provádět úpravy přímo na dvojici.
Uvědomte si, že anaglyf není totéž co stereofotografie. Je jen jednou z nejjednodušších metod zobrazení stereofotografií. Ostatní metody jsou výrazně kavlitnější.
Autor textu: © Jan Kříženecký
Zdroj: www.http://stereofotograf/.eu
